Sny

1. ledna 2009 v 21:41 | BS |  Diskuzní kluby
Prostor na diskusi o snech a jejich významu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Wolf Wolf | 7. ledna 2009 v 21:17 | Reagovat

Koukám, že v téhle kolonce nejsou příspěvky, tak přihodím něco do placu.Sen začíná v mém standartním domácím prostředí. Přichází na návštěvu kamarád, po nicneříkajícím rozhovoru mu prořezávám hrdlo nožem a po jeho vykrvácení porcuji tělo, které se zdá jakoby bez kostí. Většinu masa balím do mrazničky, ze zbytku připravuji čínské jídlo pro návštěvu, která má přijít následně. Hotový pokrm konzumuji s návštěvou, maso chutná trošku jako krůtí, velmi intenzivní prožitek. Následně druhý den přemýšlím jak se vyhnout trestnímu stíhání, tak chodím po městě s lehce paranoidní představou sledování policií. Zatčení se nekoná a já odcházím do lesa. Známé prostředí mě objímá lesním tichem. Pozoruji měsíc na obloze za denního světla. Zdá se jakoby velice blízko, nechají se velmi podrobně rozeznat detaily. Následně si všímám dalších těles na obloze, jsou všechny podobné měsící pozoravanému za slunečného dne. Když sklopím zrak, několik menších ale tvarově stejných těles pozoruji v trávě okolo sebe.  Mezi trávou lze pozorovat tenké prameny jakoby tekoucí lávy. Potkávám kamaráda. Přistupuje ke mě, vtiskává mi do ruky proutěnou kolébku, jejíž obsah nejsem schopen zrakem zjistit, ale něco mi říká, že dítě v tom není. Kamarád se otáčí a běží pryč. Následuji ho velice rychlým tempem, s vědomím velmi důležitého úkolu. Běžíme dlouho lesem, přeskakujeme proudy žhavé lávy. Očekávám únavu, ale ta se nedostavuje. Stále plný energie se odpojuji od přítele, který se tváří, jakoby dovedením mě na určité místo splnil úkol. Odkládám kolébku a přistupuji k obrovskému mostu na jehož konec nejsem schopen dohlédnout a čelem ke mě tam stojí deset postav. Postavy se mi jedny po druhé představují jménem a označují se za zapomenuté bohy. O větší kus dál stojí na mostě příšera, trošku podobná drakovi, velikostně proti mě skoro jako panelák. Po prohození pár slov jednotlivé postavy po sobě odcházejí s tou příšerou bojovat a jedna po druhé s větším či menším úspěchem podléhají. Když podlehne poslední, přistupuji jednotlivě k jejich mrtvolám, z jejich těl "cosi" vytrhávám a tyto části jejich těl pojídám. Z každého těla jeden kus, nevím jaký, ale vím, že je pokaždý stejný. Když dojím poslední, s krvavými ústy usedám proti příšeře do meditativní polohy. Příšera mě uctivě pozdraví, kolébavým krokem ustoupí na stranu mostu, čímž mi uvolní cestu. Já pohlížím do dáli mostu a v tu chvíli sen končí.

2 Liliana Liliana | E-mail | 8. ledna 2009 v 1:19 | Reagovat

Ahoj :-)

No tedy, ten sen stojí za to ;-) Určitě za hlubší zamyšlení a rozbor. Zřejmě to bude kombinace významu psychologického a duchovního, hodně záleží i na tvé současné situaci. Symbolů je tam spousta...

3 Wolf Wolf | 8. ledna 2009 v 20:17 | Reagovat

Jestli by se ti chtělo do výkladu, já se nebráním, zajímá mě cizí názor.

4 Liliana Liliana | E-mail | 8. ledna 2009 v 21:52 | Reagovat

Ok, zkusím napsat pár postřehů :-)

5 Liliana Liliana | E-mail | 10. ledna 2009 v 2:00 | Reagovat

Takže předkládám své teorie :-)

Domácí prostředí, ve kterém sen začíná, by se možná dalo vzít jako obraz tvého běžného života nebo myšlení. Kamarádi a známí ve snech často zastupují některé části nás samých, podosobnosti. U tohoto kamaráda bude dobré rozšifrovat podrobněji, co představuje (Co by ti mohl symbolizovat? S čím ho máš spojeného?), vzhledem k tomu, co se s ním bude dít dál :-) Následuje vražda kamaráda - smrt ve snech bývá většinou tarotového rázu, takže se nabízí význam, že šlo o vědomou transformaci nějaké části tvého já. Tahle část tvého já zřejmě potřebuje radikální řez, zničení toho starého a znovuzrození (viz dále). Pak přichází další zajímavý symbol nebo poselství - kanibalismus, ten se ti tam objevuje pak ještě jednou. Uvažovala bych o něm možná podobně jako některé kmeny - snědením (většinou protivníka) se získala jeho síla. I tady zřejmě potřebuješ s tou částí tvého já, kterou představuje kamarád, něco takového udělat. Nemáš tedy úplně odhodit to staré, zbavit se toho, ale naopak využít z toho to prospěšné, přeměnit na něco víc (sílu). Zřejmě z toho budeš čerpat delší dobu (viz mrazák) a prospěch z toho budou mít i další části tvého já (návštěva).

Pak ale přichází do hry svědomí - napadá mě k tomu ta část, které se říká Kritik, Soudce a která ne vždy přeje hlubším proměnám. To je podpořené i tou obavou z policie.

Nakonec odcházíš do lesa - možná symbol nitra, podvědomí. To je podpořené i měsícem. Za zamyšlení stojí i jeho spojení se slunečným dnem - nabízí se spojení ženské a mužské energie, denního vědomí s podvědomím. Možná ten celý proces, který sen zobrazuje, proběhne významnou částí na vědomé úrovni (např. rozhodneš se pro to na tom pracovat). Další tělesa na obloze - mohou to být planety a jejich aspekty uváděné v astrologii. Obvykle je možné okem pozorovat dobře Venuši, Mars, možná tam máš ale i ty opticky menší. To, že je pak spatříš i na zemi v trávě, možná odkazuje na známé "Jak nahoře, tak dole". Nejspíš to vybízí k využití toho, co ty tělesa symbolizují.

Objevuje se kamarád s prázdnou kolébkou. Pokud je to ten samý jako na začátku, pak se nabízí význam znovuzrození (té části tebe, která potřebuje změnu). Teď se může stát tvým průvodcem na duchovní cestě.

Proudy žhavé lávy zřejmě odkazují na Oheň - energii a možná opět na přeměnu (tavení). Necítíš únavu, celý ten proces ti zřejmě dodá sílu.

Následuje doslova mytologická scéna - most a cesta střežená příšerou, v popředí staří bohové. Každý hrdina nejprve musel porazit nějakého draka nebo podobnou potvoru, než získal zaslouženou odměnu (princeznu, přístup k nějakému důležitému vědění a nebo předmětu,...). Přeneseně, musel se nejdřív utkat se svým vnitřním démonem, se Stínem nebo případně strachem.

Ti, kteří se představili jako zapomenutí bohové, při boji s příšerou padnou. Pro tuto výzvu ti tedy zřejmě nepomůžou staré, dříve uznávané metody. Ti bohové můžou symbolizovat něco, k čemu si se dříve obracel, na co jsi spoléhal, ale už to nefunguje (cesta boje, odporu?). Když padnou, uděláš s nimi to samé jako s kamarádem na začátku - využiješ z nich něco, co tě posílí, co je stále užitečné. (Pokud by představovali boj, agresi, můžeš je využít pro projevy odvahy, vnitřní síly, rozhodnosti.)

Proti příšeře zvolíš netradiční postup - nebojuješ proti ní, zvolíš meditaci - zřejmě tedy cestu klidu, smíření, přijetí. Nepoužiješ sílu vnější, ale vnitřní. Pokud příšera symbolizuje tvůj Stín, pak je tenhle postup to jediné, co funguje, což potvrzuje i sen. Příšera uvolní cestu...a před tebou jsou nové obzory se vším potenciálem, co nabízí.

Shrnuto, vypadá to, že sen zobrazuje nějakou vnitřní proměnu, změnu nějaké tvé části. Tahle proměněná část ti pomůže dostat se k něčemu cennému, uvolnit si cestu dál. K tomu bude třeba střetnout se i s nějakou tou "příšerou" v sobě, která ti doposud bránila, ale s nově nabitými vlastnostmi nebo poznáním ji dokážeš překonat.

6 Wolf Wolf | 10. ledna 2009 v 13:11 | Reagovat

Hele díky moc, tohle mi moc bodlo, docela to sedí na události několika posledních dní. Procházím si zajímavým přerodem, který mě sice stojí hodně přemáhání a boje, ale zároveň mě to naplňuje energií. Upnul jsem se na cíl, kterého se snažím všemi dostupnými prostředky dosáhnout, ale je to dost obtížná cesta. Zároveň jsem se musel vědomě postavit problému, který mě ničil a i když jsem si zažil hodně krušný chvilky, tak mám pocit, že se to obrací k lepšímu. A oba problémy byly v tom snu více méně načrtnutý. Ještě jednou, díky moc. Já mám tyhle znalosti taky, ale aplikovat je na sebe samého je někdy docela problém.

7 Liliana Liliana | E-mail | 10. ledna 2009 v 19:01 | Reagovat

Jasně, někdy se hodí i pohled někoho jiného :-)

Tak přeju ať se všechny ty změny k lepšímu povedou, určitě to zvládneš.

8 Wolf Wolf | 7. února 2009 v 12:59 | Reagovat

Čau, chci se podělit o nový sen. Docela zajímavej zážitek. Sen začíná v nějaké vesnici, kde končím práci. Poslední autobus už odjel, další jede z vesnice za kopcem, musím tam dojít. Vyrážím na cestu, mám na sobě svoje oblíbené oblečení, černý olejový kabát, kanady a všude svoje oblíbené nože. (Jsem trošku jetej na nože, mám jich asi pět, pod ten kabát se mi krásně vejdou a nikdo si jich nevšimne.) Kráčím v noci po kraji silnice a každý můj krok je delší a delší, jako kdyby na mě přestávala účinkovat gravitace. Když už se odrážím jako kdybych kráčel po měsíci, tak se odrazím a letím. (Motiv létání se mi ve snech objevuje často, vždycky létám tak, že paže fungují jako křídla). Letím nízko nad krajinou, míjím sloupy s elektřinu, vrcholky stromů. Najednou se přede mnou otevře pohled na nízkou budovu vesnické hospody s posezením venku. Když prolétám nad tím prostorem, lidé posazení okolo stolů si mě všímají a ukazují na mě. I když po tom nijak zvlášť netoužím, začínám nezávisle na svojí vůli klesat až přistanu na tom prostranství. Nějaká stará žena na mě zakřičí "Pozor na mého psa, asi tě bude chtít kousnout." Vidím, jak se ke mě poklusem blíží dobrman, cení na mě zuby a vrčí. Ptám se jí, jestli by ho mohla odvolat, ale opáčí, že má vlastní hlavu a musím si s tím poradit sám. Sahám po noži, ale když se ke mě pes přiblíží, sednu si na zem a natáhnu k němu ruku dlaní dolů. Pes mě chytne zuby, ale neprokousne kůži, pak mě pustí a ruku mi olíže. Podrbu ho za ušima,vstávám a jdu směrem do té budovy. Od vedlejšího stolu nějaký muž prohlásí, že jeho pes by mi za tu dobu třikrát roztrhnul hrdlo. Opáčím, že bych ho podříznul a jdu dovnitř. Vnitřek hospody vypadá jako nejhorší hospodská nálevna, co jsem kdy viděl. Sedám si ke stolu a za všeobecné pozornosti hostů si objednávám pití. Opodál sedí dva muži, oblečení jako kovbojové z nějakého westernu. Jeden řekne, že se mu nelíbím a že nemá rád cizince, nebo nějakou podobnou blbost a vyzve mě k souboji na pistole. Společně se svým kolegou odchází ven, aby se připravil. Napiju se dost odporně chutnajícího piva a vracím se ven. Když jsem šel dovnitř hospody, byla noc, ale když po chvilce vycházím ven, už je den. Vidím svého vyzyvatele, jak stojí bokem ke mě a kontroluje si zbraně. Jsou to typické westernové šestirané kolty. Sahám pod kabát a najednou mám v ruce pistoli. (Je to CZ 75 D compact se čtrnácti náboji v zásobníku.) Plynulým pohybem jí tasím a ještě za chůze střílím na svého vyzyvatele, ten se nestačí skoro ani otočit. Vidím každý svůj zásah do jeho těla, kdy střela vymrští karmínovou spršku krve, čím jsem blíž, tím víc mě jeho vlastní krev zkrápí. Za neutuchající střelby dojdu skoro až k němu a když jeho tělo konečně padne na zem, přiložím zbraň k hlavě muže sedícího v autě. Podívám se mu do jeho strachem vykulených očí. Vnímám studený pot, který mu stéká po tvářích a mačkám spoušť.  Vnitřek vozidla znečistí směs mozku, krve a úlomky kostí. Když se otočím, spatřím dalšího muže, který váhavě tahá zbraň z pouzdra, namířím na něj, donutím ho sundat opasek, hodím si ho přes rameno a odcházím zpět do krčmy k tomu odporně chutnajícímu pivu. Posadím se. Nějaký starý muž sedící u stolu vedle řekne:" Já vím, co jsi zač, ale nechápu, proč si se vracel patnáct let zpátky." a následuje něco jako zrychlený filmový záběr, když se dívám z okna té hospody a pozoruji, jak se střídá noc a den.

Pak se najednou sen mění. Je opět noc, sedím venku v přírodě u dohořívajícího ohně, kouřím cigaretu a vedle ohniště leží zabalená v dece žena s dítětem položeným vedle sebe. Nevím, jak se jmenuje, ale vím, že jsme manželé a cestujeme někam, kde se naše cesty navždy rozejdou. To dítě je mé, jsem jeho otec. Sednu si k ní a odkryju deku, pod kterou je celá nahá. Má nádherně alabastrovou pleť a skvěle voní.  Hladím jí svou dlaní a tělem mi prochází elektrizující vzrušení. Dívá se na mě, v očích má smutek, ale přitom se usmívá, jako by chtěla říct" To bude dobrý" Ale nevím, jestli o tom chce přesvědčit víc mě, nebo sebe. Ptám se jí, jestli se mohu naposledy pomilovat se svou ženou a ona svolí. Milujeme se, ale je to spíš nostalgie, jako vzpomínání a celá naše snaha spíš než sex připomíná snahu utišit bolest toho druhého. Když skončíme, otočím se směrem k ohni a všimnu si, že zavinovačka s dítětem se nějak dostala do ohniště a naše dítě leží na řeřavějících uhlících. Přes počáteční leknutí si všimnu, že tam kde se jeho kůže dotýká uhlíků, začíná zářit jako železo v kovářské výhni. Dívám se dítěti do tváře a nic nenasvědčuje tomu, že by cítilo bolest. Po chvilce váhání poklekám k ohništi a holou rukou přihrnuji uhlíky k jeho tělu. Mne oheň také nepálí. Když ho do nich skoro celé zahrabu, že mu kouká jenom obličej a ruce, začneme oba s tou ženou foukat do uhlíků. Tím se zvyšuje jejich teplota a tvář našeho dítěte začíná víc a víc zářit, až celý jeho obličej získá podobu rozžhaveného kovu. Pak na jeho čele vyskočí malý plamínek a dítě se na nás usměje. Žena se na mě otočí, zamáčkne slzu a řekne "Už to začalo" A v tu chvíli sen končí.

9 Liliana Liliana | 8. února 2009 v 23:59 | Reagovat

Ty máš samé zajímavé sny :-) Tohle je tak akční, že by to obstálo i na plátně ;-)

Takže zase nějaké nápady a postřehy:

Předně mě upoutalo, že se zřejmě v tvých snech (aspoň v těch dvou popsaných) často objevuje motiv násilí, konkrétně drsného zabití. Může to symbolizovat, že bojuješ sám se sebou. Případně se jedná o potlačenou agresivitu (možná máš v sobě hodně energie, ale blokuješ ji, nevyužiješ si v běžném životě, takže se ti pak takhle ukáže ve snech).

Další možností je podobně jako v minulém snu, který jsi popisoval, potřeba řešit něco radikálně.

Teď tedy konkrétněji k jednotlivým prvkům snu:

Vydáváš se na cestu - může znamenat cestu vnitřní. Kopec by mohl symbolizovat nějaké nezbytné překážky k dosažení cíle.

Nože pod kabátem - je to sice tvé skutečné vybavení, ale pokud se objevilo ve snu, bude mít nějaký symbolický význam…napadá mě skrytá síla (nebo opět agrese).

Chůze přechází v létání - možná to znamená, že se dokážeš odpoutat od "pozemského".

Sloupy s elektřinou mi zase připomínají téma energie (možná opět spoutaná nebo kontrolovaná, ale nebezpečná?).

Poklesnutí k hospodě a setkání s lidmi může znamenat vnitřní setkání  s tvými podosobnostmi.

Následně se střetáváš s několika nebezpečnými postavami. Dobrmana je možná chápat jako živočišnou, pudovou, agresivní část. Zvládneš ho však bez toho, aby musel bojovat - tedy silou své osobnosti. Tato složka tě tedy tak úplně neohrožuje.

Nevábný interiér hospody může symbolizovat, že ses dostal do temnější oblasti svého nitra.

Kovboj, který tě vyzve k souboji, možná představuje nějakou nesnášenlivou podosobnost nebo takovou, která nerada přijímá cizí, neznámé a snaží se to raději zlikvidovat.

Typ tvé pistole také může mít nějaký význam, ale v tom se vyznáš spíš ty :-) Možná stojí za to zvážit počet nábojů - 14 (např. tarotová karta Mírnost, v křesťanské symbolice číslo dobra, milosrdenství, pomoci v nouzi a ochrany…zajímavé protiklady k situaci :-) )

Možná ten protiklad ale dává smysl, protože svého protivníka následně drsně a nelítostně zabiješ . Možná to znamená, že bys mohl být při vnitřních soubojích se svými "nepřátelskými" stránkami trochu milosrdnější - snažit se je třeba pochopit, přijmout. Možná být přátelštější sám k sobě.

Věta o návratu patnáct let zpátky je zajímavá. Zvážila bych, jestli to neodkazuje na nějakou událost nebo období skutečně 15 let zpět. Bylo tam něco významného, nevyřešeného?

Změna scény a loučení se ženou. Napadlo mě, jestli to nemůže symbolizovat, že ses někdy vzdal své ženské stránky.

Dítě a oheň - že by transformace tvého "pravého já"? Dítě si lze vysvětlit několika způsoby - buď jako vnitřní dítě a nebo jako to čisté, neposkvrněné v tobě (tvá podstata).   Trochu mi to připomíná téma fénix :-)

"Už to začalo" - zřejmě poselství, upozornění na to, co se v tobě začíná odehrávat. Možná transformace tvé energie?

Zase bude záležet na životních okolnostech, situaci a tak...

10 Wolf Wolf | 9. února 2009 v 9:21 | Reagovat

Dík za rozbor. S těma snama máš pravdu, spousta lidí,kterejm jsem je vyprávěl, říká, že by se podle toho daly psát scénáře. Trošku mě zamrzelo, že rubrika sny zmizela z hlavní nabídky, i když je mi jasný, že víst rubriku kvůli jednomu člověku je nepraktické. Já jsem uvítal tuhle kategorii. Nemůžu říct, že bych míval noční můry, ale takovéhle sny mě provázejí už od dětství. S tou skrytou agresí máš pravdu, dědictví po mém otci, velmi agresivním člověku, který terorizoval svoje okolí i své blízké. Abych se nestal někým jako byl on, rozhodl jsem se už v pubertě svoje přirozené sklony tlumit a potlačovat. Díky čemuž jsem si vypěstoval pověst dobráckého trouby na kterém může každý štípat dříví. Ovšem neventilovaná agrese mi dělá v podvědomí docela bordel.

11 Liliana Liliana | 9. února 2009 v 18:47 | Reagovat

Rubrika Sny už by zase měla být na "první" straně, nastavila jsem, aby se zobrazoval větší počet článků :-)

Skrytá agrese - ty důvody potlačování chápu, já to mám v menší míře podobné, i s tím "vzorem". Nevýhodou pak je, že si tím člověk zároveň zablokuje i zdroj energie. Agrese v té přirozené formě je pro život důležitá.

Jediná cesta je využít ji tak, aby sloužila - k dosahování cílů, rozhodnosti, kreativní činnosti apod. A vybíjet ji "hmotně" tam, kde si to můžeš bez problémů dovolit.

12 John John | E-mail | 23. března 2009 v 20:43 | Reagovat

Ahoj. Dnes ráno se mi zdál sen. Ale nebyl to takový ten oyčejný, ale byl pro mně zvláštní. Připadalo mi to jako reálné. Velice reálné. Byl jsem ve středověké vesnici. Každý nov se zde probouzel strom a požíral obyvatelstvo. Těsně před probuzením stromu jsem já, nějaký král a jeden šlechtic šli ten strom podpálit. Zapálili jsme jeho ,,obydlí" a utekli. Já jsem se od nich odděli a běžěl jsem kolem domů. Pak mě něco svrhlo a kouslo do krku. Tím to skončilo. Nevím proč, lae z toho snu mám takový divný pocit. Dokonce si myslím, že to co mě svrhlo byl upír. Mohli by jste mi s tím pomoci? děkuji za odpověď, ať je jakákoliv.

13 Kacabaca Kacabaca | E-mail | 28. dubna 2009 v 20:52 | Reagovat

Taky pisu svuj sen...

Jednou sem pred spanim skousela astralne cestovat (asi je blbost zkouset to pred spanim ze? :( ) no a pak sem nejak usla a pak sem mnela zvlastni sen... umnela sem litat! a byla sem se skolou na plavani a
byl tam nejaky strojek ktery nas odpalia my litaly pak sem se probudila a vstala sem byla sem neuveritelne plna energie no a pak sem spadla ze chodu (mam palandu) ale mohla sem...levitovala sme a nejak sem plachtila ve vzduchu pak sem se podivala na postel protoze to bylo divne (mohla sem s enormalne pohybovat) a pomyslela sme na sve telo citila sem rychly presun a pak sem asi zase usla nebo co...pak mne mama budila a ja byla zase normalni jen...sem se v tom snu skrabla do ruky a to skrbnuti sem pred spanim nemnela a ten skrabanec se mnela rano kdyz sem se probudila! je to divne zejo? Bojim se ze si treba ve snu ( chodi se tam tezko a obcas bezduvodne upadnu) se zabiju!

14 drina drina | 17. února 2014 v 20:05 | Reagovat

Ahoj, chtěla bych se zeptat, jestli někdo neví, co znamenal můj sen, mám z něj totiž takový, divný pocit a zdálo se mi o tom tři dny po sobě.
Byla jsem zavřená ve skleněné krychli, ale nezkoušela jsem se z ní dostat, prostě jsem v ní seděla. Díky D.

15 drina drina | E-mail | 17. února 2014 v 20:06 | Reagovat

můj mail, kdyžtak napište, dík

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama